Erich Fromm – Mýtus, sen a rituál, II. díl

Fromm přirovnává sny k mýtům. Stejně jako snový svět i ten mýtický je zcela cizí našemu myšlení. Ale oba dva světy mají společný symbolický jazyk, kterým nám dovolí oběma porozumět. Symbolický jazyk je společný celé civilizaci. Je nezávislý na čase či prostoru, je prost veškeré logiky. Jediné co se v něm uplatňuje je asociace. Continue reading “Erich Fromm – Mýtus, sen a rituál, II. díl”

Erich Fromm – Mýtus, sen a rituál, I. díl

Všichni máme sny. Většina z nás svým snům nerozumí, ale nevadí nám to. Nepřiznáváme si, že by vše, co se odehraje v našich snech, bylo něčím výjimečné. Je to jen proto, že jsme se odnaučili divit se? Ve stavu bdění se řídíme rozumem, snažíme se vnímat “skutečnost”, kterou můžeme užívat i s ní nějakým způsobem manipulovat. Jsme hrdí na tuto realitu, ale jsme zcela bez fantazie. Ve spánku vcházíme do jiného světa, do našeho vnitřního světa. Sny jsou naším vlastním výtvorem. Naše fantazie vytváří hezké i ošklivé příběhy, ale autorem toho snu jsme pořád my sami.  Continue reading “Erich Fromm – Mýtus, sen a rituál, I. díl”