Comments on: zlomená srdce

By: Michal

Michal — Sun, 18 Jan 2009 23:22:23 +0000

k Chestertonovi bych řekl toliko, že by ses mohla podívat ke mně na blog a konkrétně článek: Kázání na téma víra… Je to hodně podobný (uf, aspoň v tom názoru nejsem sám). Co se vztahu naděje a víry týče, tak naděje je podmínkou víry, je to základ víry, bez naděje víra nemůže existovat, kdežto naopak je to samozřejmě možné (ale dá se to brát jako projev přílišné racionality lidského vnímání světa, třeba měl Jung pravdu)

By: Blacksnow

Blacksnow — Sat, 17 Jan 2009 00:10:13 +0000

Člověk se učí celý život , a když má to štěstí, nikdy se nepřestane divit, co všechno ještě nezná.
To, co ty nazýváš nadějí, Chesterton nazval VÍRA. Tvrdil, že člověk, který věří v cokoli, nemusí jen v boha, má před sebou otevřený celý svět. Ale člověk, který nevěří, tomu jsou všechny cesty uzavřeny.

By: Michal

Michal — Thu, 15 Jan 2009 23:28:20 +0000

K tomu není co dodat, snad jen, že by ses neměla tolik učit
A to připouštění pološera s jednou nohou v říši pohádek mají i jednodušší výraz: naděje

By: Blacksnow

Blacksnow — Wed, 14 Jan 2009 13:35:50 +0000

Člověka udržuje při zdravém rozumu víra v tajemství. Dokud má tajemství, má i zdraví; když zničí tajemství, upadá do morbidity. Obyčejný člověk je vždycky duševně zdráv, protože obyčejný člověk uznává tajemné. Připouští pološero. Stojí vždy jednou nohou na zemi a druhou v říši pohádek. Ponechává si volnost pochybovat o svých bozích; ale také si ponechává (na rozdíl od dnešních agnostiků) svobodu v ně věřit. Dbá vždycky víc o pravdu než o důslednost. A vidí-li dvě pravdy zdánlivě v rozporu, přijímá obě a s nimi i jejich protichůdnost.
Gilbert Keith Chesterton

By: Michal

Michal — Wed, 14 Jan 2009 02:19:50 +0000

koukám, že některý věci jsou prostě všem lidem společný. A citové vydírání, vyznávání lásky a pronásledování mi přijdou jenom jako vedlejší projevy citů, dyť už přece význam slova “cit” je od toho, že se cítí, ne že se projevuje
Doufám, že ten třetí měsíc zapomínání ti pomůže (někdy se toho ale zbavit nedá), někde sem čet, že zapomenout znamená především nevzpomínat, tak hodně štěstí

By: Blacksnow

Blacksnow — Tue, 06 Jan 2009 22:30:46 +0000

kdo nic neslibuje, nic nezkazí… – na nikoho zodpovědnost nesvaluju, je to moje blbost, že jsem uvěřila, tohle je jen moje osobní výpověď, pár slov, abych ulevila svému srdci a své duši, někdo brečí, já píšu

By: kolemjdoucí

kolemjdoucí — Tue, 06 Jan 2009 18:43:48 +0000

hrálo se prý s kartami odkrytými a nic nebylo slíbeno – svalovat na někoho zodpovědnost za své city a probouzet v něm pocity viny, to není moc košer přístup

By: Šárka

Šárka — Sat, 20 Dec 2008 21:47:17 +0000

Mrzí mě to. Kdyby sis kdykoliv potřebovala popovídat, jsem tady.