Umíme růst?

Co děláte, když jste nešťastní? Zajídáte to sladkostmi? Zapíjíte alkoholem? Stěžujete si svým kamarádům? Snažíte se dělat, že vlastně nešťastní nejste? A tudíž se ve svém neštěstí utápíte a pokračujete v tom, co vás činí nešťastnými? Nemělo by to být naopak? Když jsme nešťastní, neměli bychom to chtít změnit? Skončit s tím?

Když jsme nešťastní, rádi bychom byli zase šťastní. Představujeme si, jaké to bylo, když jsme byli šťastní, jaké by to mohlo být, kdybychom zase byli šťastní, ale neuvědomujeme si, že se zabýváme minulostí i budoucností, a jedinou přítomnost vynecháváme. I když právě teď máme tu jedinečnou možnost něco změnit. Ale lidé se změny bojí. A často ani neví, jak něco změnit. Jak začít. Jak udělat první krok.

Růst bolí

Je pohodlnější zůstat na místě, i když jsme na tom místě nešťastní. Protože něco změnit, je namáhavé. Uspět je namáhavé. Znamená to vystoupit ze svého kruhu pohodlí a trochu povyrůst. A všichni dobře víme, že každý růst bolí. Vzpomínáte si, jaké to bylo, když vám rostly zuby?

Když rosteme, procházíme bolestí. Všechny neúspěchy, které nás drtí, nás posilují tím víc, když se jim vydržíme vzpírat. A i když můžeme mít někdy pocit, že na nás leží všechny problémy světa, ve skutečnosti v každé chvíli neseme jen takové břemeno, které opravdu uneseme. Vždy, když už máme závaží na našich bedrech příliš těžké, prostě nějakou zátěž odložíme. Přestaneme řešit práci, když má někdo blízký závažný problém. Přestaneme řešit drby, když jde o naše zdraví.

Rozhodují činy

Máte pocit, že děláte vždy vše pro to, abyste ze svého neštěstí vystoupili a byli zase šťastní? A opravdu pro to něco děláte, nebo o tom jen mluvíte? V tom je totiž velký rozdíl. Na každého z nás čekají dennodenně nějaké výzvy. Výzvy na hranici našich schopností. A ať se nám to líbí, nebo ne, my tyto výzvy potřebujeme. Protože když je nemáme, popřípadě když je nepřijmeme, upadáme do apatie. Náš život nás začne nejprve nudit. Později štvát. A nakonec začneme nadávat a kopat kolem sebe. Jsme nespokojení a pliveme žluč na celý svět. Zakopaný pes je ale v tom, že si nechceme pomoci. I když o tom pořád mluvíme. Jenom činy rozhodují. Všechno ostatní jsou jen bláboly.

Chcete růst?

Pak přijímejte výzvy, postavte se jim čelem a s úsměvem. Díky nim budete růst a den ode dne budete silnější a sebevědomější. Ne v každé výzvě vyhrajete. Hlavně se nenechte odradit. Neberte prohru jako tragédii, ale jako možnost růstu. Poučte se a vyrazte znovu do boje. Protože opravdu prohraje jen ten, kdo se vzdá.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *