Blacksnow

Ať se nám to líbí nebo ne, je tady. Konec léta.

Poslední srpnové dny jsou dávno za námi a já najednou přemýšlím, jestli to pro mě něco významného znamená. Vlastně už ani ne. Prázdniny už několik let stejně nemám a léto je pro mě jen jedno ze čtyř ročních období. Stejně mám nejraději podzim.

Ale je pravda, že toto léto významné bylo. Bylo důležité pro můj osobní život. Moc pro mě znamenalo a doufám, že takových bude ještě spousta. Léto bylo horké, plné slunce, lásky, krásných dovolených a přesvědčila jsem se, že se správným člověkem i přívalové deště můžou být příjemné a romantické. I po kotníky ve vodě se dá jít s směvem na rtech.

Letní dopoledne na bruslích teď vyměním za procházky podzimními mlhami a nečasy. Procházky vlahými slunečními večery zase za procházky v dešti. Rozkvetlé louky a stromy se pomalu budou připravovat k zimnímu spánku a já budu s láskou a zaujetím pozorovat, jak se zelené listy přebarvují do žluta, oranžova, červena či hněda.

Léto skončilo, ale rok 2009 ještě pokračuje.