Blacksnow

Co jsem udělal špatně? Proč mě tady nechali, vždyť já chtěl jet s nimi. Chtěl jsem se stejně jako oni dostat zpátky domů. Proč mě nevzali s sebou? Zapomněli na mě. Ale jak mohli zapomenout?

Nebo mě s sebou vzít nechtěli? Proč? Vždyť já se s nimi bil na život a na smrt. Celou tu dlouhou dobu jsem jim věrně stál po boku. A oni mě tady nechali s tou zrůdou. Zanechali mě tady napospas osudu. Nevadí jim, že mě brzy zkonzumuje jednooké monstrum, hlavně že oni sami jsou bezpečně na cestě domů. Tak bezohledně mě obětovali. Ale já tady nechci umřít. Chci ještě alespoň jednou vidět domov. Chci odtud pryč!

Nikdy se odtud nemohu sám dostat. Nikdy už neuvidím nic jiného, než tenhle zatracený ostrov. Můj poslední pohled na svět bude z chřtánu té zrůdy. Sežere mě dřív anebo později, co na tom už sejde. Tady se jí nemám kde schovat, nemám kam utéci, můžu začít plavat a snad bych se brzo utopil. Nebo by mě mělo k obědu něco jiného. Kyklop je zrůda, jde z něj strach, jen na něj pomyslím. Musím se někam schovat, někam kde mě nenajde. Potřebuji si najít místo, kde bych mohl přežít. Ale jak dlouho tady můžu sám, bez cizí pomoci, vydržet? Nebylo by snazší se vzdát? Vzdát se planých nadějí a ukončit to hned. Přestat se trápit. Vždyť tady stejně nemůžu přežít. Nedokážu být neustále ve střehu a hlídat, kde ten Kyklop je. Jednou se zapomenu a nemusím to přežít. Už teď na to nemám sílu. Pořád se schovávat.

Ale přece se nevzdám. Nemůžu se takhle vydat bez boje. Musím se přece prát za svůj život. Celý život bojuji, celou tu dobu se musím rvát i za svůj život a teď bych se ho měl takhle zbaběle vzdát? To ne. Kyklop je sice zrůda, ale přece se ho neleknu. Nechali mě tady, ale já to zvládnu. Dokážu tady přežít a jednou se podívám domů. Všechno se mi honí hlavou. Nevím, co mám dělat. Nevím, co budu dělat. Jak dlouho tady budu? Ale vím, že udělám vše pro to, abych se odtud dostal.