Její próza se pohybuje na hraně tmy a světla, dne a noci, muže a ženy. Všechny literární postavy v dílech Virginie Woolf obsahují v sobě určitý autorčin povahový rys, a tak i tato podobnost jejích postav s ní samotnou je jakýmsi spojujícím znakem jejich děl. Je nesmírně pozoruhodné, že žena, která celý svůj život sváděla boj se stíny a svou nemocí, vytvořila dílo tolik provoněné sluncem, mořem, květinami a radostí.
Přestože její život k tomu nepoukazoval, trpěla Virginia od útlého dětství depresemi. Poprvé se psychicky zhroutila po smrti matky, kdy jí bylo pouhých třináct let. Toto trauma se promítlo do jejího díla K majáku (To the Lighthouse), čímž tuto kapitolu uzavřela. V genech její rodiny se často objevovaly mentální choroby, neurózy, maniakální deprese či psychózy. Virginia se se svou chorobou potýkala celý život, což velmi silně ovlivnilo její literární dílo. Její obrazotvornost. Citlivost pro detaily a emoce. Díky tomu je také literární dílo Woolf velmi bohaté. Je autorkou románů, povídek, psala kritické i feministické úvahy a autobiografické spisy. Nejotevřenějším dílem jsou její deníky.

Hrůzy první světové války silně ovlivnily nejen britskou společnost, ale také literáty a jejich díla. V literatuře se objevily formy modernismu, přišla nová témata; především rozpad starého světa a hodnot. U Woolf se toto objevuje především v jejím vrcholném díle Paní Dallowayová (Mrs. Dalloway). Někdy je její próza nazývána impresionistickou, neboť se snaží zachytit i ty nejjemnější záchvěvy světla a vzduchu, proměnlivost smyslových vjemů a dojmů, nejintimnější hnutí lidské duše. Měla významný vliv na podobu anglického moderního románu. Ve svých dílech se soustředila na život anglické střední vrstvy. Samotný příběh v její próze ustoupil do pozadí, aby mohl nechat vyniknout duševním stavům literárních postav. Woolf se snažila zachytit vnímání času, myšlenky, vnitřní monology, dojmy, pocity. Děj je v jejích dílech potlačen na minimum. Metodu „proudu vědomí“ dokázala obohatit o lyrismus a výtvarné pojetí skutečnosti. V prvotních dílech se ještě uplatňuje tradiční vyprávěn, to ale později ustupuje literárním experimentům. Také plynutí času vnímá každá její postava zcela individuálně, proto Woolf vždy vloží do díla nějaký sjednocující prvek, např. odbíjení hodin.

Druhá polovina dvacátých let a léta třicátá bylo obdobím vrcholné tvorby Woolf. Roku 1925 byla dokončena Paní Dalloway. Sama Woolf toto dílo popsala takto: „Je to analýza příčetnosti, šílenství a sebevraždy. Svět viděný současně očima duševně zdravých a šílených. Myslím, že je to můj nejlepší román.“ Samotný děj díla není ani u tohoto, ani u ostatních, tím nejdůležitějším. Jde především o náladu, krásu.

Snad nejautobiografičtějším dílem je román K majáku (To the Lighthouse), ve kterém se Woolf vyrovnává se smrtí své matky, kterou zosobňuje paní Ramsay. Ta představuje typicky ženský intuitivní pohled na svět, zatímco její manžel je typickým mužským racionalistou, stejně jako býval otec Virginie. Oproti paní Dalloway vložila Woolf do paní Ramsay hlubší životní zkušenosti a intuitivní moudrost.

Na konci let dvacátých ještě vychází román Orlando (Orlando), do kterého Woolf vložila problematiku pohlavní identity, se kterou sama po celý život bojovala. Knihu poté věnovala své dlouhodobé přítelkyni a krátkodobé milence Vitě Sackville-West.

Druhá světová válka silně ovlivnila poslední léta jejího života. Londýn byl bombardován, bylo zničeno nakladatelství The Hogarth Press, jež Woolf založila se svým manželem a také jejich sídlo Monk House v Sussexu. Virginia následkem těchto událostí upadla do hluboké deprese a v březnu 1941 spáchala sebevraždu. Sebevraždu spáchala utopením v řece Ouse, nedaleko domu v Sussexu. Naplnila si kapsy kamením a vkročila do proudu.
Z vydaných knih:
The Voyage Out (Plavba), 1915
Night and Day (Noc a den), 1919
Jacob’s Room (Jákobův pokoj), 1922
Mrs Dalloway (Paní Dallowayová), 1925; česky Odeon 1975
To the Lighthouse (K majáku), 1927; česky Čs. spisovatel 1965
Orlando (Orlando), 1928; česky Argo 1994
A Room of One’s Own (Vlastní pokoj), 1929; česky Marie Chřibková, 1998
Three Guineas (Tři guineje), 1938
Flush (Flush), 1933
Between the Acts (Mezi akty), 1931; česky 1968
The Years (Roky), 1937
The Waves (Vlny), 1931; česky Marie Chřibková 1997
The Common Reader (Obyčejný čtenář), 1925, 1932 (2-svazkový sborník literárněkritických úvah)
A Writer’s Diary (Vlastní deník), 1953
Collected Essays, 1966-67 (souborné 4-svazkové vydání kritických článků, recenzí a esejí)