Blacksnow

Nedávno jsem v rádiu, mám dojem že to byl Radiožurnál, vyslechla zprávu, že politická strana KDU-ČSL (křesťanská demokratická unie – česká strana lidová) uvažuje o tom, že by označení “křesťanská” odstranila ze svého názvu. Současná česká společnost je podle ní příliš ateistická. Politici si myslí, že křesťanství v názvu jim ubírá voliče. A tak uvažují o změně. Rádi by vyměnili K jako křesťanská za K jako konzervativní nebo jiné K, které by bylo vhodnější a líbivější než to současné.  Tato zpráva mě zaujala. Nejprve mi to přišlo směšné. Ale později mi to došlo. Vždyť je to tak pokytecké, tak strašně pokrytecké. Strana, která se neustále ohání tradicemi, bohem, Biblí a opět tradicemi, už se najednou nechce hlásit ke své vlastní tradici. Tato politická strana, jak můžeme všichni vidět, nejvíce, nejostřeji a nejviditelněji vystupuje proti všemu, co nese nálepku homosexuální. Nepasuje to totiž do jejich tradice. Snad proto, že kdyby se někdo veřejně přihlásil k homosexualitě dříve, v 15. – 17. století by jej upálili a později zavřeli někam do ústavu a snažili se jej “vyléčit”.

Homosexualita má tradici delší, než samotné křesťanství

Podívejme se na to takhle, homosexualita má tradici starší než samo křesťanství. Vzpomeňme jen na staré Řecko a Řím. Homosexualita tehdy byla něčím přirozeným, každodenním. Nikdo se za tyto vztahy nestyděl. Spíše naopak. Jenomže poté přišlo křesťanství. To si vybudovalo svou novou vlastní tradici, ze které žije dodnes. Potlačilo všechny “výstřednosti”, které se mu nehodily a postavilo je mimo boží zákon. Avšak od té doby, co se, především na Západě, politická moc oddělila od náboženské, přestává být v těchto státech nebezpečné ukázat, že je někdo jiný. Homosexuálové o sobě přestávají pochybovat a jsou hrdi na to, že jsou takoví, jací jsou.

A to se našim křesťanům právě nelíbí. Oni mají svou tradiční rodinu. Zde mají své předem určené role otec, matka a děti. Nemůžu zde alespoň nepřipomenout nesčetné případy, kdy rodiče – otec nebo matka, někdy oba dohromady, své děti týrají, kdy otcové či otčímové své dcery, ať už vlastní nebo nevlastní, sexuálně zneužívají, popřípadě jak děti znásilňují pedofilní kněží. Ale vrátím se k tradicím. Tedy podle našich výše jmenovaných zákonodárců musí být v rodině otec a matka. Je jim jedno, nakolik tento model vyhovuje tomu či jinému jedinci, hlavně že je to model, který je tradiční a vyhovuje jim samotným.

Kdo káže vodu, pije víno

A právě proto mi přijde současné konání politiků KDU-ČSL tak pokrytecké. Tak populistické (i když co od našich současných politiků taky jiného čekat). Připusťme, že česká společnost je více méně ateistická. Ale je tohle ten pravý důvod k tomu, aby KDU-ČSL zavrhla svou tradici a klidně se přejmenovala? Může změna v názvu strany změnit smýšlení lidí uvnitř? Samozřejmě že ne! KDU-ČSL odmítá změny ve společnosti, odmítá přijmout homosexuály jako součást, rovnoprávnou součást společnosti, ale pokud jde o stranu samotnou, na tradici se vykašle a pojmenuje se nějak líbivěji.

Kdo dnes vlastně věří ve svou tradici?

A proto mám nyní pocit, že spíše by tato strana měla homosexuály obdivovat za to, že se čelem dokážou postavit většinové společnosti a obhájit si svůj životní úděl. Ne vždy je to snadné, ale stojí nám to za to. Jak všichni víme, KDU-ČSL homosexuály jako jedince schopné vytvořit životní pár či rodinu stále odmítá. Ale sama tato strana nyní odmítá svou vlastní tradici, alespoň tedy v názvu. Chce se totiž zalíbit většinové společnosti. To je to samé, jako kdyby si homosexuálové začali říkat heterosexuálové. V jejich myšlení by se samozřejmě nic nezměnilo, ale pod tímto označením by na ně společnost nahlížela jinak. Přívětivěji? Mám jenom já ten pocit, že by politikové KDU-ČSL měli mít více odvahy a stát si za tím, čím se neustále ohánějí? Možná by jim mohli být homosexuálové, a vlastně i všechny jiné menšiny, vzorem. Třeba by politikům KDU-ČSL došlo, že není žádná sranda stát si za svým proti většině. Ale když už se má člověk za něco postavit, musí v to věřit.

Homosexuálové věří tomu a ví, že jsou schopní založit rodinu a vychovat děti stejně jako všichni ostatní. Skutečnost, že by dítě mělo dva otce či dvě matky, nehraje žádnou roli. A už mě opravud nebaví poslouchat výmluvy typu, že děti jsou upřímně kruté a dotyčnému dítku s homosexuálními rodiči by se vysmívaly a vystrnadily by ho z kolektivu. Vždyť děti jen přebírají názory a pohledy svých rodičů.

Homosexuálové věří sami v sebe. Jsou odhodláni postavit se za všechno, co se jich týká. KDU-ČSL raději jako pes, na kterého se jeho pán škaredě podíval, stáhne ocas mezi nohy. A než aby se odhodlaně postavila za tradici, kterou se neustále ohání, všechno zapře. Stane se z ní novodobý Šimon Petr, který v obavě o svůj osud třikrát zapřel Ježíše. Ale co čekat od lidí, kteří si často myslí, že homosexualita je nemoc…