Blacksnow

Věc Makropulos. Tajemná žlutá obálka, které si dosud nikdo pořádně ani nevšiml. Komu patří a co v ní je? To ví pouze jedna jediná žena.

Již bezmála sto let u soudu probíhá případ Gregor vs. Prus. Dnes je poslední den případu a soudce vyřkne brzy konečný ortel. Právě v tuto chvíli přichází do kanceláře právního zástupce Alberta Gregora doktora Kolenatého slavná zpěvačka Emília Marty. K překvapení všech přítomných ví o tomto soudním případu mnoho podrobností, navíc z dávné minulosti. Doktor Kolenatý slečně Marty nevěří. Avšak Albert Gregor visí na každém jejím slově. Emília řekne oběma přítomným, že v domě Josefa Pruse najdou listiny, v zapečetěné obálce, které dokazují nárok Alberta Gregora na majetek Josefa Pruse. Doktor Kolenatý je skeptický, avšak Albert Gregor jí slepě důvěřuje. Jen kvůli tomu odchází doktor Kolenatý do domu Josefa Pruse hledat zmíněné listiny.

Záhadnost Emílie Marty vyvrcholí ve chvíli, kdy se vrátí doktor Kolenatý s dokumenty, které našel přesně na tom místě, které mu popsala Emílie. Chce Emílie pomoci mladému Albertu Gregorovi, který se do ní očividně zamiloval? Pravděpodobně ne. Po celou dobu hovoru je Emílie apatická. Nejvíce ožije ve chvíli, kdy se zmiňuje o žluté obálce, která by měla být také v domě Josefa Pruse. Říká, že obálka patří jí. A udělá vše pro to, aby ji získala. Chce ji po Albertu Gregorovi, kterému by měl spadnout nyní majetek do klína. Chce ji po mladičkém Jankovi Prusovi, který se do ní také zamiloval  a který se trápí tím, že nevyhovuje představám, svého otce. A chce ji samozřejmě i po Josefu Prusovi, v jehož domě se nyní obálka nachází. Nakonec se domluví právě s Josefem Prusem. Vyspí se s ním a on jí obálku předá. Po Emíliině večerním představení se v její šatně objeví Max Hauk-Šendorf, který je nadšený tím, jak podobná je Emília jeho dávné lásce Eugenii. V jeho společnosti Emília nápadně ožívá.

Když mladičký Janek Prus zjistí, že  se jeho otec vyspal s Emílií, oběsí se. Josef Prus se tuto tragickou zprávu dozvídá ještě v domě Emílie. Smrtí svého syna je hluboce zasažen, avšak Emílie klidně snídá.

Věc Makropulos

Podpis Ellian Mac Gregor na listině, která dosvědčuje nárok Alberta Gregora na Prusův majetek, se nápadně podobá podpisu zpěvačky Emílie Marty.  Proto se v jejím domě sejdou doktor Kolenatý, jeho koncipient pan Vítek, Josef Prus, Albert Gregor, Max Šendorf i mladá Kristýna. Muži se snaží z Emílie vymámit přiznání, že listiny padělala. Ta ovšem k jejich překvapení začne všem tvrdit, že se jmenuje Elina Makrpulos a narodila se před více než tři sta lety. Jejím otcem byl lékař, který pro císaře Rudolfa vymyslel elixír mládí, který vyzkoušel právě na ní.

E.M.

Emílie Marty. Ellian Mac Gregor.  Ekaterina Myškin. Elsa Müller. Eugenia Montez. Elina Makropulos.

Sobecká? Studená? Prázdná? Znuděná? Lhostejná?

Život nebo smrt?  Emílii je nyní 337 let.  Život ji očividně nudí, nemá z ničeho radost. Chce získat zpět listiny, na kterých je podrobný popis elixíru, aby se mohla opět omladit. Její tělo stárne. Život jí nepřináší radost, ale smrti se bojí. I když smrt lidí kolem sebe již nevnímá jako tragickou událost, spíš je to pro ni každodenní rutina, sama i svou smrt připustit nedokáže. Když se jí však dostanou do rukou listiny s elixírem, znejistí. Snad je to rozhovor s Maxem, který ji dovede do stavu, že si uvědomí, že nelidsky dlouhý život je horší než smrt. Oproti tomu Max je starý a nemocný, ale svého prožitého života nelituje. Jiný by nechtěl. A nechtěl by žít ani dalších 200 let. Svůj život si odžil a teď je na jeho sklonku. Emília sama přiznává, že si život užívala asi do 120 let. Od té doby se nudí.

Kdo má právo žít 300 let?

Všichni přítomní pánové  prahnou po elixíru mládí. Každý z nich by chtěl žít 300 let. Koncipient Vítek jej chce dát všem lidem, aby měli kromě práce čas i cestovat poznávat věci, na které v obyčejném životě nemají čas. Doktor Kolenatý by elixír dal jen těm lidem, kteří jsou prospěšní společnosti. Vědcům, kteří by společnost posunuli kupředu. Avšak když jim Emília elixír nabídne, zaskočí je. Najednou nikdo nemá sílu tu odpovědnost přijmout. A tak se nakonec všichni vzdávají svých plánů a receptem na věčný život a nechávají Kristinu, aby pergamen spálila. Teprve v této části hry dává Čapek prostor tomu, aby se dokonale projevily charaktery postav.

Věc Makropulos je divadelní hra českého spisovatele a dramatika Karla Čapka. Tato hra měla premiéru v roce 1922 v Městském divadle na Vinohradech v Praze.